Co můžu čekat od akce "duchovní obnova"?

DUCHOVNÍ OBNOVA, neboli duchovní cvičení, exercicie či rekolekce, je výraz pro výjimečný čas strávený s Bohem. Výjimečný v tom, že nikdy nezůstáváme po upřímně prožitých cvičeních bez darů Ducha svatého určených pro tuto naši konkrétní situaci.

Člověk se na chvíli zastaví a má příležitost srovnat si některé aktuální I méně aktuální záležitosti svého života.
Během delších exercicií (třeba týden i více) je čas podívat se hlouběji do svého nitra a ptát se také v souvislosti se závažnějšími rozhodnutími po Božím názoru na věc.
Krátké duchovní obnovy (den, víkend), slouží spíše k urovnání si věcí současných. Během duchovní obnovy je většinou možnost v klidu prožít svátost smíření (oproti nekonečným a neosobním frontám v postním či adventním období).

TICHO

Ano, ticho patří k exerciciím. Bez něj bychom asi těžko slyšeli, co nám Pán chce říci. Není jednoduché pro aktivního člověka ztišit se během jednoho dne, proto se mi zdá víkend ideální. Ústa mohou mlčet, ale nitro hovoří. Promílají se myšlenky a problémy posledního období… každý to známe.

SLOVO KE MNĚ

Během duchovních cvičení často uslyšíme konkrétní Boží slovo určené jen a jen pro nás. Někdy je to během přednášky, jindy nás na novo osloví písnička, kterou jsme už tolikrát slyšeli, někoho jiného zasáhne Slovo při osobní tiché adoraci. Toto slovo bývá vysoce aktuální a stane se potřebným světlem pro další běh.

SPOLEČENSTVÍ  I SAMOTA

Nejde to k sobě ? Ale ano.  Duchovní společenství (kláštery, duchovní centra,…) napomáhají  rekolektantům v prožívání individuálního vztahu k Bohu. Tvoří nám zázemí a my se nestaráme se o jídlo, úklid, ....  To je milé. Jde přece o výjimečný čas.

MODLITBA

Nyní je na ni opravdu čas. Pokud se nám nedaří, často je na duchovních cvičeních přítomen někdo, s kým si o tom můžeme popovídat. Třeba kněz nebo řeholníci.

FORMA

Existuje mnoho forem duchovních cvičení  od volných exercicií, kdy nechávám všemu volný průběh přes vedené rekolekce s konkrétním programem. Každý si může najít svůj způsob.

A teď konkrétně:

VYŠEHRADSKÉ DUCHOVNÍ OBNOVY

Duchovní obnova na Vyšehradě začíná obvykle páteční adorací s písničkami. Kdo chce, může se zapojit do nešpor spolu se sestrami. Pro někoho to může být první zkušenost s typicky řeholním způsobem modlitby.
Někdo přivítá rychlé vklouznutí do postele a dohání nedospaný čas, aby byl v sobotu svěží a odpočatý, jiný využívá večery k osobní modlitbě v kapli, jejíž naplněné ticho je mu tolik vzácné.



Sobotní hlavní program obvykle zahajujeme ranními chválami, snídaní a vstupní přednáškou. Pozvaný kněz je nám celou dobu plně k dispozici na rozhovory i zpověď. Stejně tak je možné oslovit sestry k osobním otázkám. Přednášky jsou střídány prostory pro osobní modlitbu, procházku po Vyšehradě nebo sdílející se skupinky. Nechybí samozřejmě mše svatá.
Hlavní program končí v sobotu večer.



Neděle na našich duchovních cvičeních je spíše volnější, rozhodujeme se podle složení, které se sejde, co budeme dělat. Někdy společně vyrazíme do Prahy, jindy ještě dopovídáme, co je potřeba u čaje.


Prožít Velikonoce nebo Vánoce s předchozí přípravou na duchovních cvičeních je nevšední zážitek.
Jsme o mnoho víc vtahováni do Ježíšova příběhu, což se obvykle ve shonu běžného života nepodaří. Vyjít si na svou horu Tábor několikrát během roku patří do komfortních záležitostí nejen řeholního a kněžského života. Může se to snadno stát i Tvou vlastní zkušeností.



http://www.signaly.cz/vikend-na